Mouka – bílé zlato

Mouka – bílé zlato

13. 11. 2017

Zatímco ve světě byste v regálech marně hledali hrubou mouku na výrobu knedlíků, v České republice se pulty pod tíhou nepřeberného množství mouk téměř prohýbají. Mouka se tak díky rozmanitosti výroby stala nedílnou součástí našich jídelníčků.

Nejběžněji je ale k dostání pšeničná hladká mouka, která má nejjemnější zrnitost. 

Oproti mlýnům ve světě vyrábíme ve střední Evropě velké množství různých mouk, mezi které patří pšeničné krupice, hrubé a polohrubé mouky. Tímto výčet mouk nekončí. Na jedné pšeničné lince lze současně získat až 9 výrobků – hrubou a jemnou krupici, hrubou a polohrubou mouku, mouky hladkou světlou, polosvětlou a tmavou, dále pak krmnou mouku a otruby. Zatím co ve světě si vystačí pouze s moukou typu hladké světlé nebo hladké tmavé, u nás je opravdu z čeho vybírat. Podle označení mouky poznáme také její zrnitost. Od té nejjemnější (hladká mouka), až po tu nejhrubší (krupice). 

Co je specifické pro mlýnské výrobky v ČR

Významnou středoevropskou raritou je výroba žitného chleba a kynutých knedlíků, čímž je Česká republika vyhlášená. Věděli jste, že každý Čech sní přibližně 50 kg chleba? Typická je pro nás i příprava moučníků na bázi třených a šlehaných těst. K výrobě těchto sladkých dezertů jsou nejvhodnější hrubé a polohrubé mouky. Mezi stále oblíbenější a nakupované mlýnské výrobky patří různé obiloviny pro přímou spotřebu (jáhly, len, pohanka, bulgur, kroupy apod.), semena k naklíčení, instantní mlýnské výrobky (vločky, kaše), směsi z obilovin, rýže, müsli, trhanka apod.

Pokud chcete, aby vám mouka a ostatní mlýnské výrobky vydržely co nejdéle, skladujte je na suchém, chladném a tmavém místě.

Vytisknout článek

V této sérii si můžete přečíst

Další články